Sklepní uličky

Šidleny

Vzhledem ke své poloze se však jako vinná hora lépe hodily Šidleny, takže koncem 17. století poskytli majitelé milotického panství Serényiové tuto bývalou pastvinu pro pěstování révy vinné. Název je odvozen od tzv. hory Šídlové, patřící obci Jiříkovice, zaniklé za Česko-uherských válek v 70. letech 15. století. V Šidlenách, které se staly dominantní vinnou horou Milotic, se později soustředila i výstavba sklepů a búd.

Původní přízemní búdy obdélníkového tvaru stávaly samostatně v jednom řádku vinoucím se do kopce. Stavebním materiálem byla nepálená cihla. Vstupní průčelí bylo prolomeno pravoúhlým vchodem a malým větracím okýnkem s mříží, zvenku uzavřeným dřevěnou okenicí. Búdy byly jednoprostorové s trámovým stropem a půda nad nimi sloužila jako seník. Čelní stěna byla ozdobena modrou podrovnávkou. V zadní části lisovny byl jeden nebo dva schody, po nichž se sestupovalo k šíji. Staré búdy byly štítově orientované, mladší výstavba má většinou okapovou orientaci, některé lisovny jsou opatřeny žudrem. V kolonii je i několik sklepů bez lisoven, jen s převýšeným pravoúhlým průčelím, krytým pultovou stříškou.

Od konce 50. let minulého století se Šidleny postupně rozrostly v členitý areál čítající 250 sklepů, zástavba tvoří náznaky několika náměstíček. Nově vybudované stavby jsou většinou patrové, často s obytným podkrovím. Při dekoraci novodobých sklepů se navzdory tradici používala forma sgrafita v břízolitové omítce. Kolorit Šidlen dotvářejí drobné sakrální objekty, nejstarší je křížek u polní cesty do Milotic, zajímavá jsou sloupková boží muka z roku 1969 a vznikají stále nová: pomníky věrozvěstů Cyrila a Metoděje či svatého Urbana.